Obec Močovice je vzdálena 4 km od Čáslavi a 10 km od Kutné Hory. Leží v údolí říčky Klejnarky. Kolem údolí jsou mohutné vrstvy spodní hlíny diluviální a vrchní aluviální. Na rozhraní obou, asi 3 m pod povrchem, je štěrkový nános.
Údolí bylo osídleno již v 5. tisíciletí před naším letopočtem. Svědčí o tom vykopávky, např. motyka, keramika, náramky. Stopy prvé osady byly zjištěny vlevo při cestě do Čáslavi / na prvém kopci /. Po příchodu Slovanů v 5. až 6. století měla osada pravděpodobně již současnou polohu. Žil zde kmen Zlíčanů. Později osada patřila pod knížectví Slavníkovská a po roce 995 Přemyslovská. Následně ves spadala ke klášteru v Sedlci, avšak v r. 1364 ji Karel IV. povolil prodat křížovnickému řádu v Drobovicích. Později ves spadala pod panství tupadelské a žlebské.
Ve 14. století byl v obci poplužní dvůr, mlýn a hospoda. Byly zakládány vinice a rybníky. Od r.1584 působil v obci učitel, který učil po domácnostech. V r. 1639 obec vypálili během svého tažení Švédové. V r.1680 zemřela desetina obyvatel vinou hladomoru.V 17.století byl v obci a jejím okolí rozšířen chov výborných koní a obchod s nimi. V 18. století vznikla škola. V r. 1770 bylo provedeno číslování domů – 36 čísel. V r. 1843 měla obec 49 čísel a 369 obyvatel. V roce 1900 již 78 domů a 663 obyvatel, dvoutřídní školu se 151 žáky a v r. 1930 pak 121 domů se 717 obyvateli.
Publikace o Močovicích
Minulost a přítomnost archeologie v muzeu : Neolitické sídliště v Močovicích u Čáslavě autor Ivan Pavlů, Praha : Archeologický ústav, 1998, 270 stran
Rukopis představuje analýzu a interpretaci největšího nálezového souboru neolitických vykopávek, který je uložen v muzeu v Čáslavi. Materiály získané ve dvacátých letech při výkopech jsou dosud důležitým pramenným fondem pro studium mladší doby kamenné v Čechách a ve střední Evropě. Jedná se o metodické pojednání, které slouží ke konfrontaci teoretických předpokladů a jejich praktické aplikace. Je určeno především pro pracovníky muzeí, specializované archeology, pedagogy a studenty včetně zahraničních.
